|
| |
|
|
Zdravotní středisko
Tomíček, Dominik ; Benek, Adam (oponent) ; Müller, Jan (vedoucí práce)
V mé diplomové práci jsem se zabýval návrhem dispozice zdravotního střediska ambulantní péče v městě Kravaře, výběru vhodného konstrukčního řešení a vypracováním projektové dokumentace pro provedení stavby dle platných zákonů, vyhlášek a technických norem. Jedná se o samostatně stojící třípodlažní, nepodsklepený objekt s plochou střechou. V objektu je navrženo 16 lékařských pracovišť, lékárna základního typu, oční optika. Stavba je založena na železobetonové základové desce a vyzděná z vápenopískových tvárnic. Stropní konstrukce jsou železobetonové monolitické desky. Fasáda je tvořena kombinací provětrávané fasády s obkladem z cemento-vláknitých desek, kontaktního zateplovacího systému a prosklené fasády se slunolamem. Zastřešení je řešeno jednoplášťovou plochou střechou. Výplně otvorů v obvodových stěnách jsou navrženy hliníkové.
|
|
| |
|
|
Centrum zdraví v Prostějově
Kubíček, Jan ; Hobzová, Klára (oponent) ; Benešová, Romana (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je vypracování projektové dokumentace novostavby zdravotnického zařízení pro stavební povolení, v katastrálním území Prostějov. V budově je šest lékařských ordinací se zázemím, lékárna s výrobou léků a rentgenová technika. Budova je jednoduchého půdorysného tvaru, má dvě nadzemní podlaží. Svislé nosné konstrukce jsou navrženy z vápenopískových tvárnic. Objekt je zateplen ETICS s provětrávanou fasádou a se zelenou fasádou. Vodorovné nosné konstrukce a schodiště jsou navrženy z železobetonových prefabrikovaných dílců. Koncept ploché střechy je extenzivní zelená střecha. Objekt je vytápěn plynovým kondenzačním kotlem. Budova využívá fotovoltaiku k výrobě elektřiny pro úsporu neobnovitelných zdrojů. Objekt je odvětráván pomocí nuceného větrání. Ve třetí části práce bylo provedeno posouzení hospodaření s vodou. Projekt byl zpracován v software ArchiCAD a Lumion.
|
|
|
Spokojenost všeobecných sester s pracovním prostředím v nemocnicích
PETZOVÁ, Tereza
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématem spokojenosti všeobecných sester s pracovním prostředím v nemocnicích. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak jsou sestry spokojené s pracovním prostředím v nemocnicích a zda se liší pracovní spokojenost u sester pracujících ve státním a nestátním zdravotnickém zařízení. Spokojenost sester ovlivňují různé vnější a vnitřní faktory. Vnitřní faktory jsou dané osobností jedince, věkem, pohlavím, schopností zvládat stres nebo také jeho aktuálním psychických rozpoložením. Vnější faktory potom určují samotné pracovní prostředí. Je to kolektiv, schopnost komunikace, fyzikální faktory, biologické činitele, dodržování zásad bezpečnosti a hygieny, anebo také vybavení jednotlivých oddělení. Důležitý je i finanční rozpočet jednotlivých zdravotnických zařízení.
|
|
|
František Čermák - Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30. - 60. let
Kopecká, Kristýna ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Halík, Pavel (oponent)
Předmětem této práce jsou zdravotnická zařízení se zaměřením na ty, na kterých spolupracovala dvojice architektů František Čermák a Gustav Paul. První část je věnována obecnému dělení a vývoji systému výstavby těchto zařízení, od pavilonového typu výstavby až po rozsáhlé nemocniční bloky, a je ilustrována jednotlivými příklady. Dále jsou popsány typy nemocnic a jejich řešení, a to zejména v období po roce 1948. Ve stručnosti jsou prezentovány významné projekty zahraniční a československé nemocniční výstavby. Následně jsou představeni architekti František Čermák a Gustav Paul - jejich život a dílo a konečně jejich projekty a realizace, z nichž byly pro tuto práci vybrány projekty městské infekční nemocnice v Bratislavě, klinické a nadační nemocnice v Záhřebu, tuberkulózního sanatoria ve Výšných Hágách a nemocnice v Praze - Motole a dále jejich realizace, a to sanatorium ve Vráži u Písku, barákové nemocnice v Praze - Motole, dostavba hlavního pavilonu nemocnice v Litomyšli a nemocnice v Chrudimi.
|
|
| |
|
|
Metody výuky pro nácvik hygieny rukou
Hájková, Iveta ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Úvod do problematiky a význam tématu: Předmětem této diplomové práce je zaměření na problematiku týkající se metod výuky pro nácvik hygieny rukou u zdravotnických pracovníků ve zdravotnickém zařízení. Problematika zvyšování efektivity ve vzdělávání je dnes stále aktuálnějším tématem podporující aktivitu každého člověka. Ve zdravotnických zařízeních se setkáváme s problémem s motivací zaměstnanců, vzájemnou interakcí a komunikací při nácviku nových ošetřovatelských postupů (hygiena rukou), (Cullen, 2017). Bohužel většina lektorů stále vyučuje pouze tradičními výukovými metodami a aktivizující metody používají minimálně, nebo vůbec (Sitná et al., 2009). Takový stereotyp ve vyučovacím procesu poskytuje jen mnohdy mechanické reprodukování naučeného obsahu. Není zde brán zřetel na pochopení a praktické propojení, což je pro zaměstnance mnohdy nudné a těžkopádné (Duran et al., 2017). Lektor by měl zaměstnanců předávat teoretické znalosti a praktické dovednosti v dané problematice a rozvíjet tak jejich postoje nutné k výkonu jejich povolání (Vengl, 2011). Ačkoliv je vzdělávání věnována v odborné literatuře velká pozornost, použité metody bývají autory často stručně charakterizovány a vyjmenovány. Primární zaměření této práce je na výukové metody, jelikož se jedná o nejdůležitější faktor, ovlivňující...
|
|
|
Evaluace vzdělávání vybraných vzdělávacích akcí ve zdravotnickém zařízení
Racková, Martina ; Šafránková, Jana Marie (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Tématem diplomové práce je evaluace vzdělávání ve zdravotnickém zařízení. Cílem práce je zhodnotit evaluaci vzdělávání vybraných vzdělávacích akcí ve zdravotnickém zařízení a na základě získaných poznatků navrhnout změny evaluace těchto vzdělávacích aktivit. V teoretické části, která je rozdělena do tří kapitol, je v úvodní kapitole specifikován pojem lidské zdroje, jejich vzdělávání a rozvoj od identifikace vzdělávacích potřeb, jejich plánování až po realizaci. Dále je zmíněna důležitost manažerů při řízení a vzdělávání lidských zdrojů a následném procesu evaluace. Druhá kapitola vymezuje pojem evaluace, včetně jednotlivých modelů následné evaluace, která tvoří klíčovou zdrojovou informaci o efektivitě vybraných vzdělávacích programů. Pojem efektivita je zde také objasněn. Třetí kapitola se zabývá vzděláváním ve zdravotnických zařízeních se zaměřením na fakultní nemocnice. Jsou zde vymezena jeho specifika, která musí být zohledněna zejména v souladu s platnou právní úpravou. Jsou nastíněny možnosti vzdělávání ve fakultních nemocnicích z hlediska obsahu a cílových skupin. V praktické části je charakterizováno konkrétní zdravotnické zařízení, jsou zde zmíněny interní postupy vybrané fakultní nemocnice v oblasti vzdělávání stanovené závaznými dokumenty, popsán proces evaluace konkrétních vzdělávacích...
|
|
|
Připravenost zdravotnického zařízení na vznik mimořádných událostí zdravotnického charakteru
HUSOVÁ, Iva
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na připravenost a krizový management zdravotnictví při vzniku mimořádné události s hromadným postižením zdraví. V prvních kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o tom, jaké existují druhy katastrof, co jsou to mimořádné události a jaké jsou jejich příčiny a důsledky. V teoretické části je dále rozebrán integrovaný záchranný systém s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její úlohu zvládnutí hromadného postižení zdraví v přednemocniční fázi. Doporučenému postupu řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví již v samotném zdravotnickém zařízení je věnována samostatná kapitola. V dalších kapitolách je již kladem důraz na krizovou připravenost nemocnice se zaměřením na traumatologický plán. Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký je současný stav krizové připravenosti Nemocnice Písek, a.s. s důrazem na traumatologický plán a identifikovat jeho případné nedostatky a najít nejlepší možná východiska, která by daný problém eliminovala na minimum či jej dokázala zcela odstranit. Druhým stěžejním cílem diplomové práce je vyhodnotit znalosti zdravotnických pracovníků Nemocnice Písek, a.s. týkající se problematiky traumatologického plánování a vyhodnotit jejich připravenost na příjem hromadného postižení osob a zajištění kvalitní lékařské a ošetřovatelské péče. V diplomové práci jsem se také zabývala otázkou, zda ve zkoumaném zdravotnickém zařízení probíhají praktické nácviky krizové připravenosti traumatologického plánu ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem, které jsou hlavním předpokladem pro kvalitní a bezproblémové zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví. K dosažení stanovených cílů byla použita SWOT analýza, manažerský nástroj, který slouží k vyhodnocení vnitřního a vnějšího prostředí zdravotnického zařízení prostřednictvím silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. V této práci je také použit kvantitativní výzkum, metoda dotazníkového šetření, s jehož pomocí byla získána data o informovanosti v problematice traumatologického plánování a postoji zkoumané skupiny. Výsledky dotazníkového šetření přinesly překvapivé výsledky. Zdravotničtí pracovníci jsou teoreticky dostatečně orientovaní v problematice posloupnosti úkonů nutných ke zvládnutí mimořádné události s hromadným postižením zdraví dle traumatologického plánu. Ale negativním zjištěním je 74% neúčast zdravotnických pracovníků na cvičení pro zvládnutí hromadného příjmu raněných, která dle mého názoru poukazuje na podceňování připravenosti daného zdravotnického zařízení na mimořádnou událost či krizové stavy. Traumatologický plán zdravotnického zařízení je zpracován dle bodů platné legislativy a také je pravidelně aktualizován, ale z poskytnutého rozhovoru s primářkou chirurgického oddělení MUDr. Martou Horákovou jsou patrné slabé stránky traumatologického plánování. Traumatologický plán obsahuje praktické nedostatky, bylo by vhodné, aby byl více specifický, konkrétní a uzpůsobený technickým dispozicím nemocnice. Zejména není zcela dořešen systém svolávání zaměstnanců v případě aktivace traumatologického plánu v mimopracovní době, dále jsou nedostatečně či vůbec označeny orientační body pro integrovaný záchranný systém a veřejnost. Poslední stěžejní slabinou je absence kontaktního místa pro veřejnost a média. V závěru práce jsem navrhla opatření vhodná pro eliminaci či alespoň omezení těchto krizových bodů.
|
host ::
RSS.